Odešli jsme , abychom se po 31 letech vrátili
Vzpomínka OK1JLT ze dne 18.12.2013
No jak to bylo. Žalhostická kolektivka vznikla tak, že se lidi po příchodu některých vojáků odtrhli kolem roku 1961 z OK1KKP. A založil se klub OK1KUY . Klubovnu jsme měli na obecním úřadě v Žalhosticích, na bejvalých záchodcích , které jsme předělali . Záchodky jsme zrušili a tam jsme měli klubovnu. Vlastně úplně první klubovnu jsme měli naproti v takové malé kulturce , no a pak jsme přešli na ty záchodky. Většinou se s klubem jezdilo na ten Varhošť. První zařízení co jsme prakticky měli, tak bylo zařízení které sestrojil Vláďa OK1VGH a byl to transceiver AM, tedy příjimač a v té bedně byl i vysilač také AM . Používala se tam na konci elektronka, to si velice dobře pamatuji E88CC, která byla nadupaná chudinka,že jsme měli připravenou náhradní a když začala měnit tvar, tak se tam dala náhradní elektronka. Vysilač byl jako na pevný kmitočet, bylo to řízené krystalem a ladilo se výměnou krystalů. Našel se na pásmu volnej flek, podle toho se tam dal krystal. No volala se pochopitelně výzva , to nebylo jako dneska , pak než se přešlo na příjem tak se oznámilo, že budeme ladit přijímač od spoda pásma nahoru , to byla velká historie. Prostě vysilač pevná frekvence. No a ladilo se tím přijímačem a čekalo se, než se nám někde někdo ozve. No jako zdroj, protože tam nebyly žádné baterky bylo to elektronkové zařízení, tak jsme používali elektrocentrálu OHŘE 125 VA
No pak přicházela nová doba tak se muselo přezbrojit, tak jsem vytvořil transceivr Kentaur. Ladění bez stupnice, stupnice byla jen aby jsme věděli , kde je začátek a konec pásma tam kde se může vysílat. No spáchal jsem to dva dny před Polním dnem bez jakýchkoliv přípravků a tak dále, akorát se pak muselo najít , kde jsme byli v pásmu -naladit to VFO na kopci . Na tu dobu teda , že to bylo amatérsky postavené podle Sklenáře tamhle z Hradce, tak na první zapojení to přijímalo dokonce i vysílalo. Ovšem já jsem to udělal jen bez koncového stupňě, končilo to jen budícím stupněm . Dodnes jsem do toho konec nenamontoval a výkon byl maximálně třičtvrtě W , no a dělali jsme dokonce DX v DL na 10 prvkovou Yaginu. No potom tam přišli do klubu dva posluchači a ten jeden posluchač vyrobil anténu 3 m dlouhou masivní obrovskou , ta anténa došlo k takovýmu paradoxu , že nevím co mne na kopci napadlo odpojil jsem anténu od toho Kentaura , dal jsem tam krátký šroubovák a co jsme chytily na anténu , tak jsme i chytili na ten krátký šroubovák - citlivost úplně neskutečná . No tak jsme mu říkali ,že anténa stojí naprd. Na Kentauru nebyla žádná regulace citlivosti, AVC bylo na plné pecky. Další paradox na Varhošti byl, že jsme stavěli stožár no a Vláďa OK1VGH utekl z Varhoště, protože jak jsme vztyčovali anténu a z konce prvků lítal Eliášův oheň , on že není blázen a nenechá se zabít. No tak to byly takové perličky na Varhošti.
Bohužel Varhošť v dnešní době je bohužel zmršenej, jsou tam telekomunikační antény , že se tam nedá otáčet anténou ,teda velkou možná něco malinkého jako Krcka , ale bohužel na určitých kmitočtech tam proniká nebo se tam něco vazbí ,vznikají nežádoucí kmitočty na 2 m se tam něco tříská prostě při příjmu. Bohužel už to není ideální kóta na vysílání. No to je taková škoda. No ta romantika na tom Varhošti byla docela zajímavá, když bylo krásné počasí viditelnost celých Krušných hor a tak dále. A v té době ty závody probíhaly v těch našich mladejch letech trochu jinak než dneska.
To jsme se málem hádali kdo bude u rádia , protože všichni ostatní jsme dělali ohníček, opékali kůřátko, popíjeli pivko a vždycky chudák to odnesl kdo byl u rádia. To dneska nexistuje. Dneska je to vyšponované, prostě člověk pomalu nepozná značku a dává report a já to již nepovažuji za nějakou extra výhodu moderní doby.
Dneska se provozují ty digitální provozy a tak dále a to je o něčem jiném .Tak to bylo ke kolektivce.
No a proč se kolektivka rozpadla ? Parta celkem docela dobrá ,vyhověli jsme si , co jsme měli na srdci to jsme si vyříkali. Ale bohužel se nastolila různě byrokracie, různé hlášení, výkazy a tak dále a to bohužel vedlo k tomu, že žalhostická kolektivka co měla ve znaku na QSl lístku , že je kolektivka železničářská, tak bohužel z tohoto důvodu skončila.
No a ještě další aspekt byl k rozbití takový, že jak jsem se zmínil ta doba a z určitých lidí kteří viděli že nejsou v závodě využity a vůbec v celé té činnosti , tak se začali osamostatňovat , no a to byl takový další zlom naší činnosti. Dopadlo to zrušením, dodnes mne to samotného mrzí.
Na jaře roku 1992 nás část přešla do radioklubu OK1KKP. Podobně jako my, dopadla bohužel za 17 let v roce 2009 kolektivka OK1KKP. A dopadlo to bohužel pro nezájem radioamatérů. Každý již viděl sebe, přitom koncesiovaných radioamatérů kolem Litoměřic bylo celkem dost , scházeli jsme se, ovšem vždycky jenom zlomek lidí a zase negativní vliv soukromničení , každý si jede za sebe , já do toho nebudu vkládat prostředky pro nějaký klub .
Na pásmu 70 cm jsme snad jel asi 2 x. Jinak se jezdilo na těch 2 m. Anténa byla 10 el. OK1DE.
Co mi takhle dost vadilo při těchto závodech , že i když se závod jmenuje polní den , stanice rozhodně překračovali několikanásobně povolený výkon a bohužel vám taková stanice natočena se čtyřčetem vaším směrem, tak prostě vás s těma 5 W absolutně vygumuje, nic neslyšíte a nikdo neslyší vás a to je bohužel doba jen výkony, výkony. Jedná se tam dneska jen o to QTH , které je výhodnější někde nahoře v kopcích , než někde v nějakém dolíčku. To je jasný.
To je pozůstatek toho původního plánu co měl být polní den, jet z baterek, co nejmenší zařízení, nejmenšími výkony a tam se teprve projeví slušnost operátora.
x
Ze vzpomínek zapsal Eda OK1EM