Kapitola 5

Historické počátky techniky SSB

v okolí a u nás

V AR 6,7,8,9 / 1962 vychází články od OK1ASF Nejednodušší vysilače pro SSB. V čísle 9 jsou odkazy na další články a prameny. V AR  6/ 1963 vyšel článek  s tranzistorovým budičem DSB od autora OK1FT. Pak již vycházela v AR SSB rubrika. K 30.6.1963 bylo v OK cca 30 stanic. Nejbližší mimo pražáky byl Franta OK1ADP z Děčína, později Jarda OK1WGW  z Teplic. Jednalo se o nejprogresivnější technický zvrat mezi CW a AM technologií. Většina zařízení byla vyrobena amatérsky. Jedno z prvních továrních zařízení bylo předvedeno Colins KWM 2 na setkání SSB hamů v srpnu 1963, které organizoval Bohouš Štícha OK2SG . V té době ani ČRK neměl SSB vysilač. ( Nesmíme zapomenout se zde zmínit, že náš bývalý člen OK2GY poprvé vysílal SSB v pásmu 20 metrů již v listopadu 1961 s vlastnoručně vyrobeným vysilačem s fázovou metodou.)

V červnu 1964 již budoval Vláďa OK1VD z Lovosic zařízení SSB pro 3,5  až 28 MHz fázovou metodou.Postavil NF fázovač dle ST 1/1962 viz fotografie. Vycházel z xtalu 1,5 MHz. Žádané pásma získával směšováním pomocí VFA 4,5 - 5,5 MHz. V prvním směšovači získal základní pásmo 3 - 4 MHz. V druhém směšoval s xtaly 10,5 a 25 MHz, čímž se získala další pásma. Balanční modulátor byl diodový 4x 1NN41. Na vysílací straně byl předzesilovač s 6L43 a vlastní PA s elektronkou 6L50. Přijimač pro SSB používal inkurant EL10 s konventorem.

Fázovač z RC členů  OK1VD

Od listopadu 1964 již také vysílal SSB Béďa OK1AHV z Ústí nad Labem. V prosinci 1965 vyšel v AR článek OK2QX o konstrukci jednoduchého SSB transvertoru podle SM5EY. Zhotovila jej řada radioamatérů z našeho okolí. Například : OK1AIR, OK1BOM a řada dalších. Někteří používali jen vysílací část.

Odkaz schéma:

Filtry těchto prvních zařízení byly zpravidla provedeny z krystalů pocházejících z inkurantních zařízení pocházejících z armády RM 31, RO21 a podobných. V prosinci 1966 vyšel v Amaterském radiu článek od OK2BDH s názvem : S krystaly RM31 na filtrovou metodu filtru typů Mccoy - 1.díl. Tento napomohl s výrobou filtrů. V našem klubu uvedené filtry nastavoval pomocí jodu a čpavku ve větší míře Míra OK1AGS. No také jsme to dělali elektrolýzou.Zkoušelo se to také pomocí broušení, gumování, ale to už je jiná etapa. Později jsme si xtaly nechali vyrábět v Hradci Králové.

Pro zlepšení aktivity  SSB stanic se od ledna 1967 začala organizovat celoroční

SSB liga.

SSB liga 1967   - květen OK1AIR   6.místo      OK1KGR   2. místo

                          - říjen     OK1AGS 10. místo

                          - listopad OK1AGS 3.místo

                          - roční 1967  OK1BOM   11.místo      OK1KGR   3.místo    

Nastupuje éra stavby moderních SSB zařízení. V červnu 1968 vychází v AR popis zařízení SSB autora OK2ABU  typu Z-STYL.  Staví se moderní tranzistorové budiče typu HS-1000 a jiné.

SSB liga 1968       -  květen  OK1BOM   8. místo

                              -  červen  OK1AIL   9. místo

                                               OK1BOM 10. místo     

                               - srpen    OK1BOM  1. místo 

DIPLOM OK - SSB AWARD

            Pro zvýšení aktivity provozem SSB se v roce 1969 začal vydávat diplom OK-SSB AWARD za navázání 100 spojení provozem SSB. V uvedené tabulce je seznam stanic a pořadí vydání pro objektivní posouzení aktivity tímto provozem  u nás i okolí.:

OK1WGW

První SSB spojení Jarda udělal  dne 16.8.1965 s OK1AJU.Vysilač byl všepásmový do 28 MHz,budič s tranzistory.Filtr na kmitočtu 4,453 MHz na konci  elektronka GU29.Vysilač byl napájen ze sítě.Za ním byl parní PA 2xSC110.Tento byl napájen z trafa a umístněn v panelové jednotce v dřevěném stojanu od rozhlasové ústředny a s tím koncem svého času vyhrál i světový SSB závod v singl na 80 metrech. Podařilo se dochovat perfektní schéma . Základní vysilač s GU29 dával 45 W.Jako přijimač byl používán all band konvertor k MWEC .Do června roku 1966 napáchal více jak 3000 tisíce spojení - nejvíce na 80 metrech a ina vyšších pásmech.Značku nejdříve měl OK1VGW, od roku 1965 po zkouškách na třídu B již novou značku OK1WGW, kde pak využil  možnost vysílat SSB na KV.Ta spojení od začátku od r. 1963 byla na VKV - 144 MHz fone,pak i dokonce v roce 1966 telegraficky.Ale to mu nesedělo, a proto od CW odešel úplně , jak říká hihi.

Jarda na setkání 1968

OK1BOM

První SSB spojení uskutečněno dne 26.2.1967 s OK2SG Bobem z Jihlavy.Jako zařízení bylo použito vysílací část SM5EY a přijimač HRO. Anténa dlouhý drát 41 m ve výšce 10 m.Následně byl dodělán transceivr SM5EY i pro příjem a navázáno velké množství spojení zejména na  80 metrech. Systém sestával z VFA ECF 82, modulátor 2x ECF82,dále balanční modulátor diody 6nn41,vf.zesilovač EF80, filtr McCoy ,SM EF180F ,oscil EF80,VF předzesilovač QQE03/12 + PA 6L50.Rozsah 3,5 - 3,9 MHz provoz A1,SSB,DSB.Napětí na PA 550 V. Klíčování: Blokování prvních mřížek záporným napětím. Celkem jsem postavil , více než 10 transceivrů a transvertorů na SSB. V roce 1972 jsem postavil celotranzistorový transvertor na 80 a 20 metrů, kopie dle OK1JZS. Dodnes toto zařízení  s OC 170 je funkční u OK1UFF. Odkaz na foto.

 +

Při spojení v roce 1968, zařízení dle SM5EY

OK1CH

První SSB spojení uskutečnil dne 21.5.1967 na 14 MHz s EA2CW/M.  S OK1BOM ho uskutečnil dne 24.11.1968 . /QSL použit z CW QSO z 9.5.1967/. Jako zařízení používal  tovární stroj od firmy Galaxy GT 550 a anténu LW. Pohled na odkrytý transceiver. Jenda byl velmi aktivní na pásmu 80 metrů.

OK1CH zařízení Galaxy GT 550   / ilustrační foto/

OK1JVJ

První spojení s OK1BOM dne 26.5.1968 .Vysilač měl  s výkonem 6 W. Přijímač s 8 elkami. Jako  anténu měl  G5RV. Sám si zařízení nestavěl. Hodně vysílal z radioklubu. Později si pořídil modul budiče HS1000 a Zdeněk OK1JZS mu pomohl dát zařízení dohromady. Později již vysílal s větším výkonem kolem 30 W.

OK1AIR

Přesně není zadokumentováno první SSB spojení,ale podle OK1BOM by to asi odpovídalo.S ním měl spojení dne 26.2.1967 .Zařízení bylo použito transceiver postavený dle SM5EY.Anténa byla dlouhý drát. Později si Standa pořídil profi radia a na pásmech používal zejména invertit V anténu,nataženou mezi paneláky.

První zařízení SSB OK1AIR dle SM5EY únor 1967

OK1AIR u svých zařízení

OK1AGS

První spojení v životě uskutečnil Míra 21.3.1953 v radioklubu OK1KPP CW na 80 metrech se stanicí OK1BB Mírou.Licenci měl od 1.5.1962 a ten den uskutečnil spojení na svou značku se stanicí OK2QR CW na 80 metrech. Zařízení byl TX ECO 6P3S. První SSB spojení uskutečnil dne 25.12.1966 s OK1ADP na 80 metrech s elektronkovým vysilačem s filtrovou metodou s dvěma filtry. Jako přijimač byla  E10aK a anténa LW. Zde je nutno podotknout,že Mírův vysilač byl v okrese nejvíce  "půjčovaný"!

OK1ARO

První spojení na SSB uskutečnil dne 4.6.1969 s OK1BOM,  na vypůjčené zařízení od OK1AGS / 11.5.-15.6.1969/. TX cca 25W anténa LW 55 m a RX CR150/2. Vysilač vlastní výroby byl vyroben až k 8.8.1970 . Obsahoval budič HS1000,dále VFO 6Ž4,směšovač EF80 ,PA EL84.Výkon cca 15 W. V roce 1971 provedl přestavbu elektronkové části, VFO 6Ž4, oddělovací stupeň 6F32,směšovač ECC 85,budič EL83 a PA stupeň s 6L50 , výkon 35 W a do provozu to slavnostně uvedl 11.9.1971

Zařízení OK1ARO 1971

OK1JMJ

Po zkouškách 25.9.1969 jsem chtěl začít vysílat a ta nejsnažší cesta byla RM-31,půjčená z KKP , ke které jsem musel udělat zdroj,natáhnout G5RV a poslouchal jsem na FuHEb, úžasné to radio. První QSO jsem měl CW s OK1ASD. Po zkoušce na "B" jsem postavil SSB TX, jehož základem byl budič, mám dojem,že se jmenoval AXE ještěs GE tranzistory a elektronkovým koncem s GU50  Pout 30W, RX jsem používal HMZL.
První SSB QSO jsem měl 26.9.1970 s SP3AKR na 3,5 MHz. ant G5RV. Ještě téhož roku jsem udělal anténu Spider Quad 2 el. pro 14,21,28 MHz na bázi Al trubek odizolovaných od středu a nastavených také izolovaných trubiček z RM-31,chodil báječně. Tak to byly mé začátky. Snad to postačí.  Mirek

Zařízení SSB OK1JMJ v servisu

1970 QUAD OK1JMJ jediný v okrese ,nedal se přehlédnout

OK1JMA

První spojení SSB měl Karel s Jendou OK1CH z Roudnice.Uskutečnilo se 23.12.1968 na 80 metrech.Vysilač byl půjčený od Mirka OK1AGS, anténa invertet V a poslouchal na přijimač R4. Od 5.10.1978 do 1.10.1990 byl pak jen přispívající člen ČRK. No jak mi napsal a to je tak asi všechno,  co stojí za řeč.

OK1JVS

První spojení SSB uskutečnil Vašek při zkouškách se Zdeňkem OK1JZS dne 29.4.1970. Anténu měl dlouhý drát natažen s baráku na nejbližší strom,kde řešil problémy ,jak se strom hýbal při větru. Později měl  anténu G5RV .Vysilač měl výkon 40 W , přijimač obsahoval 11 elektronek. Hodně experimentoval s anténami jako každý radioamatér, zvlášť se mu osvědčily J antény na KV.

U mikrofonu Vašek OK1JVS

OK3JHW

Bohužel první spojení se nepodařilo plně zadokumentovat. Štefan měl vytopen byt a přitom přišel o staniční deníky.Spojení potvrzené s OK1BOM bylo ze dne 8.10.1973 ,jako OK3JHW. Zařízení bylo použito vlastní výroby,jako základ byl budič HS1000 a PA s výkonem 75 W. Přijimač byl použit HMZL 34 OKM./Tyto přijimače se za protektorátu vyráběli v Hloubětíně/. Anténu používal G5RV, později W3DZZ .Později přišel o koncesi, a mnoho věcí mu nezůstalo zachováno.

Postupně se SSB zařízení značně rozšířily. V lednu 1970  byl uveřejněn v AR návod budiče SSB AXE 45.2 od Franty OK1ADP. Následně v červenci téhož roku zveřejnil v AR Zdeněk OK2ABU transceiver MINI-Z. Pomalu se v prvcích začaly používat integrované obvody. V říjnu 1972 vyšel v AR návod tranzistorového transceivru TTR-1 podle Viliama OK3CEN. Obsahoval 24 tranzistorů a 19 diod.Bohužel tištáky v něm uvedené byly v měřítku 1:2, což nebylo nikde uvedeno. Řada radioamatérů jej postavila, ale měla problém s těsnou montáží a zakmitáváním.

Při historickém studiu začátků SSB  jsem posléze zjistil , že ne všichni radioamatéři se zabývali diplomem OK SSB AWARDEM. Proto pro větší objektivitu o prvních spojeních zde uvádím i přehled ostatních stanic, kteří měli již SSB zařízení podle jednotlivých let.

QSL všech stanic   uvedeny zde:

Zvláštní kategorie SSB zařízení byli celotranzistorové  zařízení.Zhotovovali se různé tranzistorové budiče jako HS1000,AXE 45 a jiné. Úplně první celotranzistorový transceivr v okrese zhotovil Zdeněk OK1JZS v roce 1969.

Transceivr OK1JZS

Horní pohled

Spodní pohled

Schéma transceivru je dle původního návrhu PA0UHF s menšími úpravami a osazení tranzistory OC170 a KF506. Výkon do antény byl 0,5 W.

Na dalším snímku je celkový pohled na tehdejší pracoviště OK1JZS, tranzistorový transceivr, VFX, monitor SSTV, pod stolem PA na 80 metrů s výkonem 50 W. Na druhém snímku je nový PA pro všechna KV pásma,s ruční regulací výkonu s elektronkou EL83 a SRS 4451.

X

OK1EM